Jo, tak mezi těmito věcmi se jednou bude muset rozhodnout každý z nás, zda li se budete dále jen bavit, nebo zda hrdě zvednete otěže života a mocným švihnutím rozjedete svůj život. Každý z nás ale dříve či později bude muset začít žít ten dospělácký život. Z vět typu ,,peníze“nejsou všechno, nebo ,,budu navždy svobodný“ se stanou věty ,,Jak zaplatím nájem?“ a ,,Sakra já to nestíhám“ .
Pamatuji si jak jsem stále hrdě tvrdil že mě peníze nezajímají, nejdůležitější na světě je láska, nebo zdraví. Ovšem, když přijde domácí a chce po mě nájem, slova miluji tě mi opravdu nepomůžou.
Vlastně se tak trošku stydím za to čím jsem. Moje existence závisí na tom co jsem ze všeho nejvíc na světě nenáviděl. Lidi mi říkají, bud rád že máš dobrou práci, a že máš byt sám pro sebe. Já bych byl ale rád kdyby se objevil někdo kdo by mě podepřel, a pomohl mi ubrat ten náklad co nesu na zádech.
No, to je asi tak všechno co jsem chtěl napsat, takže… zase někdy příště 😀
