Věříte ve znamení?

vesmir

 

 

Já jsem byl vždycky fanda veškerýho tajemna. Ufoni, cestovatelé časem a prostorem, duchové, mágové a tak podobně. Prostě mi něco říkalo že tyhle věci existujou a nechtěl jsem se smířit s opakem. V méně násilný formě mi to vydrželo až do dneška. Jednou z věcí na který věřím jsou, jak já s oblibou říkám: “Znamení osudu” a nebo “Duševní ufon”

 

 

Osudový znamení se strašně těžko hledaj. Je to něco na co nenarazíte na každym kroku, ale když vás to potká, tak to prostě víte. Já tyhle momenty zažívám poslední dobou celkem často. Možná se mi jen mozek snaží říct že bych si měl splnit všechny svoje sny dokud je čas. Nebo si ty vjemy vykládám tak jak se mi to hodí.

Uvedu vám jeden příklad…

Už odmala mě zajímalo bojový umění. O boj jako takovej jsem se zajímal už od útlého věku. Už v dětských hrách jsem byl – Želví ninja, Strážce vesmíru, Krásná bojovnice sailor moon, Liu-kang a později Johny Cage z Mortal Kombat. Později jsem nabral trošku realističtější směr a začal občas kupovat Fighters Magazín. Potom se v určitou dobu moje zájmy změnily a já začal věštit.

Po tom co jsem objevil Love Hinu a anime všeobecně se díky několika bojově zaměřeným dílkům můj zájem o bojový umění vrátil. Jenže… Nějak jsem zastával názor že když s tím začnu takhle pozdě tak už nemám šanci bejt v tom dobrej. Tenhle názor se ovšem změnil když jsem jednou sledoval odpolední televizní noviny na nově. Většinou se na sport nedívám ale tenkrát jsem to prostě nechal běžet. Koukal jsem na hromadu naprosto nezajímavejchch reportáží o tom pitomym sportu kde banda upocenejch metrosexuálů běhá za nafouknutou koulí, když v tom mě zaujala zpráva o thaiboxerovi kterýho uznává i samotnej thajskej král, či prezident nebo koho že to tam oni maji.

Říkali že nikdo nečekal že bude tak dobrej i přes to že s thaiboxem začal až ve dvaadvaceti letech. (přesně tolik je mimochodem mně 😀 ) Myslím že přesně tahle situace by se dala brát jako znamení z následujících důvodů:

1. Zrovna jsem o vrácení k bojovým uměním přemejšlel.

2. Na sportovní zprávy většinou vypínám.

3. Je mi 22 ! 😀

Tohle mi určitě musel našeptat můj duševní ufon (napsal bych strážnej anděl ale bojkotuju křesťanství). A takovýhle našeptávání zažívám poslední dobou velice často. Díky tomu začínám mít pocit že ten život mrvim tak že i vesmírnej jednotnej entitě je z toho šoufl. Ale o tom zase jindy.

A co vy? Máte taky někdy pocit že vám váš duševní ufon našeptává co máte dělat? A dáte na něj?

2 odpovědi na “Věříte ve znamení?”

  1. Tohle našeptávání mívám dost často, většinou těsně před tím než udělám nějaký nepromyšlený krok, něco se posere. No a pak přijde takový to já to tušil 😀 Ale tohle trochu odbíhá od tématu. V poslední době jako by mi něco našeptávalo, že mam kontaktovat jednu svojí kamarádku (párkrát to našeptávání bylo i ve snu). Jinak tobě řeknu, jen směle do toho, nikdy není pozdě, tedy pokud nejsi na sklonku života 😉

  2. Na tieto veci som veril keď som bol menší, ale časom som sa na svet začal pozerať logickejšie a keď som objavil zákon velkých čísel prestal som na niečo ako znamenia veriť úplne, ale vo svojom vnútri som na to aspoň čiastočne veril ďalej. A teraz mi niečo hovorí že toto je práve to znamenie a mal by som sa k tomu vrátiť.
    A pomenovanie duševní ufon sa mi celkom páči znie to oveľa lepšie ako strážny anjel. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *