Óda na Běhání v2

Byl jednou jeden statný jinoch rostoucí do šíře ´víc a víc. Když pátou židli rozsedl řekl si : Nepůjdu infarktu vstříc! Vzal na sebe sexy hadry s nimi pár svých pneumatik a k zářným zítřkům vyběhl (myslím že směr Tatry). Třetí den však řekl si, nic nestane se když vynechám. Přikryl se svou pneumatikou, čas běhání strávil doma sám.

Již je tomu nějaký ten pátek on sedí tam přikryt stále dál. Už dlouho je to kdy naposled viděl nějaký svátek, nebo se zvesela energicky smál. Zlom přišel ve chvíli kdy z denní míle přišel mail. HA! Motivace, a jinoch rozhodl se kliknout a číst dál. Tam strachovala se o něj hlava zelená, podle obrázků v profilu i trochu střelená. Že prý místo lýtek jako koňské prdele mohl bych mít postavu jak z ocele.

Jinoch na datum se podíval a trojku s nulou zřel, toť magické datum! Prohlásil a okno otevřel. Nadechl se a z plných plic, skoro jak naposled zakřičel. Než se znova třicítka ukáže, město bude vědět kdo tudy běžel!

 

Tak tím končí pondělní chvilka poezie. Ale teď vážně. Před nějakou dobou jsem se tu dušoval jak začnu běhat a vydržím to měsíc. No… Nevydržel jsem. A tak jsem se díky motivaci od Lukáše Kurčíka rozhodl svůj pokus opakovat a symbolicky ho nazvat : Běhání od třiceti do třiceti. Můj cíl bude tentokrát běhat od třicátého do třicátého. Doufám že to tentokrát vydržím alespoň týden 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..