Rubriky
Poezie

Charles Bukowski – Postele, záchody, ty já

Postele, záchody, ty já pomyslete na všechny ty postele užívané znova a znova k šoustání k umírání.  

Rubriky
Poezie

Charles Bukowski–Krysa

jednou ranou jsem v 16 a půl letech poslal k zemi svého otce, krutého nafrněného hajzla, kterému táhlo z pusy. a nějakou dobu jsem nechodil domů, jen čas od času abych se pokusil vymámit dolar od své drahé matinky.

Rubriky
Poezie

Charles Bukowski-Bílí básníci

bílí básníci klepou obvykle brzo po ránu a klepou a zvoní buší a vyzvánějí i když rolety jsou ještě dole; konečně s kocovinou vstanu počítám, že takováhle tvrdošíjnost určitě znamená štěstí, terno v té či oné podobě – ženské nebo peněžní…  

Rubriky
Poezie

Charles Bukowski–Černí básníci

černí básníci mladí přicházejí ke mně domů – „to jsi ty, Bukowski?“ „jo. pojďte dovnitř.“ posadí se a dívají se po zničeném pokoji a na mě. podávají mi své básně. čtu si je.

Rubriky
Poezie

Charles Bukowski–Pivo

nevím, kolik lahví piva jsem zkonzumoval, zatímco jsem čekal, že se věci samy vyřeší. nevím kolik lahví vína a whisky a piva hlavně piva jsem zkonzumoval po rozchodech se ženami – při čekání na zazvonění telefonu při čekání na kroky na schodech…